Autor: Sebastian Fitzek
Rok vydání: 2014 (originál 2010)
Počet stran: 392
Nakladatelství: Knižní klub
Žánr: Literatura světová, Thrillery
Popis knihy: V Berlíně dochází k hrozným vraždám, při kterých vrah unáší a později vraždí malé děti. Nejdřív zabije matku, poté unese dítě a otci dá časové ultimátum, po kterém unesené dítě též zabije. Vrah dostal přezdívku Sběratel očí, protože před zabitím uneseného dítěte, dětské oběti vyřízne levé oko.
Tentokrát Sběratel očí unesl dvojčata Leu a Tobiáše. V celém případu není pomalu jediná stopa. S vyšetřováním nakonec pomáhá slepá fyzioterapeutka, která vidí záblesky minulosti a tvrdí, že Sběratel očí byl u ní v ordinaci.
Zezačátku, než se kniha rozjela, mi přišla celkem obyčejná, od 200 stránky byla opravdu zajímavá a od 100 stránky jsem se od knihy nemohla odtrhnout a potřebovala jsem vědět, jak to dopadne, musela jsem zjistit, jestli se Leu a Tobiáše podaří zachránit. Tentokrát mě ani tolik nezajímal pachatel, jako to, jestli dvojčata zachrání. A Sběratel očí mě nakonec překvapil.
Tohle byla opravdu silná kniha, po dočtení jsem dobu jen ležela a přemýšlela nad koncem, protože mě opravdu dostal. Knížka pro mě byla dokonalá, já jí nemám co vytknout, a zasloužila by si víc než 5/5, ale to bohužel není možné. Myslím si, že knížka se dostane do top knížek za rok 2018. Knížku určitě doporučuji každému, kdo má rád thrillery a knížky, co mají nějakou myšlenku. Za mě byla opravdu povedená.
Do komentářů mi dejte vědět, jestli jste knihu četli a jak se vám líbila, nebo jestli to plánujete.
Trochu spoiler – knížka mě hrozně potěšila, protože nekončila dobře. Ten konec mě hodně vzal a šťastný konec by byl krásný, ale ten nešťastný to celé skvěle ukončil. To byla poslední kapka k dokonalosti. Pokud jste četli více mých recenzí, tak jste si mohli všimnou, že nemám šťastné konce či jen epilogy ráda.