Les sebevrahů - recenze

 Ahoj všichni,

dneska tu pro vás mám další článek a tentokrát to bude recenze na knížku Les sebevrahů.

Název: Les sebevrahů

Autor: Jeremy Bates

Rok vydání: 2017(originál 2014)

Počet stran: 464

Nakladatelství: XYZ

Názor na knihu: Pro jednou vám nepopíšu jen obsah knihy, ale řeknu vám něco i o knize samotné. Kniha má zajímavou obálku, kde v pozadí je vykreslen les samotný. A text na obálce je trochu plastický. Já osobně to mám ráda, když si přejedu po obálce a cítím, že je trochu strukturovaná a ne jen list papíru. A když se knížka vyndá z obalu (Já nechápu, jak někdo může číst knížku i s tou obálkou. Vždycky ty lidi obdivuji, jak to zvládnou, že je to nerozčiluje.), tak má krásnou barvu, alespoň pro mě, je to krásná zelená skoro jako písmo na obálce, moje oblíbená barva. Ale bohužel se mi zdálo, že knížka měla trochu horší kvalitu. Prostě to nebyla pořádná kniha. Jednou jsem si dokonce pomyslela, že je to tak kvalita levných knih. Ne že by měli nějak závažně nekvalitní knihy, jen jak jsou dělány levně, tak nejsou moc kvalitní a u této knihy jsem měla pocit, že má stejnou kvalitu. A za cenu, jakou stála by to mohla být pořádná kniha. Taky je na takovou bichličku dost lehká. Ale možná je to jen můj názor, nebo mě to napadlo, protože ze začátku kniha nebala až tak moc zábavná. 

A teď už k samotnému obsahu knihy. Kniha vypráví o skupince sedmi lidí, kteří se vydali do lesa sabavrahů - opravdu je tak nazýván, protože do něj japonci chodí páchat sebevraždy. Za rok se na tomto místě zabijí stovky lidí. Nejdřív jdou po hlavní cestě , ale pak odbočí z hlavní cesty na nějakou vedlejší, aby mohli les pořádně prozkoumat a pro některé z nich to byla osudová chyba. Možná pro všechny.

Knížka se mi ze začátku zdála dost předvídatelná a měla jsem pocit, že když autor začíná zapadat do nudy, tak se vždycky něco stane. Přišlo mi to, že autor si neuměl udržet napětí a vždycky, když už nevědel kam dál, tak jako by někdo luskl prstem a něco se stalo. Neříkám, že to bylo úplně špatně, jen pro mě to bylo dost předvídatelné a pak jsem si říkala tak teď se musí něco stát a měla jsem pravdu hned o stránku dál se zase něco stalo. Když autor vymyslel nějaký problém, tak se s ním uměl popasovat dobře a mě zajímalo, co se stane a jak to dopadne, ale pak se zase dostal do chvíle, kdy se nic nedělo a byla to nuda, a pak se zase něco stalo. První půlku, možná dvě třetiny jsem si připadala jak na horské dráze. Rychle se dostanu do zajímavé části a pak z ní zase odjedu a pak jedu zase rychle nahoru na zajímavou část a zase dolů a tak pořád dál. Autor si atmosféru zkazil spoustou flashbacků, které nebyli nijak zajímavé a vždycky je hodil někam, kam se vůbec nehodili a mě celou děsivou atmosféru co budoval zase zkazil. Poslední část už byla celá zajímavá a akční, konečně se něco dělo. Ta poslední část byla zvláštní, od cca 400 stránky jsem si říkala: "Je to vůbec možné?". Zdálo se mi to už moc neuvěřitelné. Ale pořád to bylo zajímavé a musela jsem pokračovat ve čtení. Nakonec mě ale hrozně zklamal epilog. Já bych si sama sobě doporučila, abych ho nečetla. Já měla pocit, že bez epilogu bych byla mnohem šťastnější. 

Ale abych nebyla až tolik negativní tak jedno autorovi musím nechat. Místo umí krásně popsat. Já jsem si úplně dokázala představit, že v tom lese taky stojím. A když se autor dostal na horské dráze nahoru, tak s atmosférou uměl pracovat a já jsem hrdinům knihy fandila a byla jsem napnutá, jak to s nimi dopadne. Musím přiznat, že když jsem knihu četla v noci ve tmě a všichni už spali, tak jsem měla zvláštní pocit, když jsem šla na záchod, pro jistotu jsem si pak rozsvítila v pokoji, abych se přesvědčila, že tam jsem sama. Bylo to jen někde u konce, kde to začalo být i děsivé a já už jsem pak byla unavená, ale zajímalo mě, jak to dopadne, tak jsem pořád četla dál, a pak jsem se i bála. To už se mi u knihy dlouho nestalo. 

Když si to všechno sečteme, tak za mě to rozhodně nebyla špatná kniha, krom pár nelogických částí, nad kterými jsem se opravdu podivovala, jsem byla spokojená. Opominu-li kvalitu knihy, za kterou autor ani nemůže a možná s ní mám problém jen já, tak to byla dobrá kniha. Nevím, jestli bych ji zařadila k hororům, podle mě to horor nebyl. Kdybych to četla jako nějakou dobrodružnou knihu, tak jsem spokojená, já to četla jako horor a očekávala jsem pořádnou vyvražďovačku, kde na konci nikdy nezbyde a toho jsem se nedočkala, proto jsem z knihy nebyla tak nadšená. 

Moje hodnocení: Knížce jsem nakonec dala 4 hvezdičky z pěti, protože mě se kniha líbila. Měla pár nedostatků, ale krom epilogu vůbec nebyla tak špatná. Jak jsem říkala, kdybych knihu četla jako dobrodružnou knihu a ne jako knihu od které očekávám horor, tak bych byla spokojená a možná bych knize dala pět hvezdiček. Knížka byla zábavná a dobrodružná, jen podle mě nestačila na označení horor. 

Takže pokud si chcete přečíst zajímavou dobrodružnou knihu, tak určitě do toho, ale pokud chcete horor, tak podle mě tohle není dobrá knížka. 

Od autora si časem určitě přečtu i druhou knihu za série nejzajímavější místa světa Paříž katakomby. 

Určitě mi dejte vědět jestli jste knihu četli nebo jestli jsem vás na ni navnadila. Mějte se krásně a hodně čtěte.