Ahoj všichni,
jak jste si z názvu mohli všimnout tento článek bude knižní povídání. Takže pokud Vás zajímá, co právě čtu a jak se mi to líbí, tak určitě čtěte dál.
Pokud jste četli předchozí knižní povídání nebo článek proč jsem si založila blog, tak určitě víte, že čtu Zlodějku knih. A opravdu ji stále čtu. Nějak se do ní nemohu ponořit, vždycky si najdu něco jiného. Kniha není špatná, jen to prostě není kniha, u které mě zajímá, co se stane a jak to dopadne. Nějak už se mi zdá taková pořád stejná, i když se děj neopakuje a pokračuje, ale prostě mě kniha nedokázala vtáhnout a donutit mě číst dál. Až knihu dočtu, tak Vám určitě řeknu můj celkový názor na knihu.
Ale tohle by byl velmi krátký článek a vlastně zcela zbytečný. Tak já Vám tedy povím, proč jsem se rozhodla napsat další článek. Jak už jste se dočetli není to kvůli zlodějce knih, ale kvůli jiné knize. Zlodějku knih jsem rozhodně neodložila, jen kniha je velká, těžká, musím se na ní soustředit, nedokáže mě vtáhnout do děje a mé kapičku rozpadlé vydání z knihovny není vhodné na nošení do školy, kde už nic neděláme. Tak jsem tedy hledala jinou knihu a našla jsem. Je malá lehká, nemusím se na ni moc soustředit, a přestože mě dokáže vtáhnout do děje ji dokážu odložit. A navíc jsem věděla, že pokud bych ji chtěla přestat číst stačí dočíst povídku a můžu ji klidně vrátit do mé knihovny. Knihu jsem ve škole zvládla přečíst. Za posledních asi 14 dní školy jsem krom první povídky, kterou jsem četla dost dávno přečetla celou druhou knihu zaklínače.
Zaklínač II Meč osudu od Andrzej Sapkowski (nebudu skloňovat, neboť bych to napsala špatně)
V knize je 6 povídek a epilog - sedmá povídka.
Kniha se mi líbila. Sice jsem se celou dobu bála, že ji zlomím hřbet, protože mám knihu v paperbacku. Čtení jsem si moc užila a těším se na další díl. Už ho mám doma. Možná se do něj hned pustím a zlodějku knih dočtu až po třetím díle uvidím. Teď Vám něco povím o jednotlivých povídkách. Pokusím se nic neprozradit, vždy jen o čem to je. Takže pokud byste knihu chtěli číst a nevědět o čem to je, tak to raději nečtěte, nerada bych vám něco prozradila dopředu.
I. povídka - Hranice možností
Jak už jsem říkala povídku jsem četla dost dávno. Pokud si vzpomínám, tak je to o tom, jak jde zaklínač Geralt lovit draka. Povídka se mi líbila, ale byla dost dlouhá a mám pocit, že jsem se ztrácela ve jménech. Myslím, že když si přečtu celou serií, a pak znovu tule povídku, tak se mi bude líbit víc, protože už ti lidi (lidi jsou asi nevhodné slovo, ale osoby či bytosti zní také zvláštně) snad budu znát.
II. povídka - Střípek ledu
To je povídka o Geraltovi a čarodějnici Yennefer a o jejich vztahu. Ta nebyla špatná, ale já Yen moc nemusím, a tak nemůžu říct, že by to bylo skvělé, ale líbila se mi.
III. povídka - Věčný oheň
Ta se mi moc líbila. Bylo o mimikovi (měňákovi či dopplerovi....v knize bylo hodně názvů). To je hmota, která když si někoho pořádně prohlédne tak se může zformovat do úplně stejné podoby. A nejen jako ten někdo vypadá, ale dokonce i myslí, jako ten, za koho se proměnil. Tahle povídka se i opravdu moc líbila.
IV. povídka - Trochu se obětovat
Tahle povídka byla taky moc hezké. Jen nějak nedokážu říct, o čem byla. podle názvu o obětování. Byl tam kníže a mořská pana, kteří spolu nemohli být, protože jen měl nohy a druhý ne. Jeden se musel obětovat, aby mohli být spolu a šťastní. Byl tam zaklínač, který bojoval s mořskými příšerami a který potkal Essi (myslím) a spřátelil se s ní a taky se pro jejich vztah musel obětovat. Opravdu to byla hezká povídka, jen nějak jednoduše a bez spoilerů nedokážu říct o čem byla.
V. povídka - Meč osudu
Tahle povídka bylo o tom, jak se zaklínač vydal do Brokilonu, kde žijí dryády (zabíjejí všechny, kdo vstoupí na jejich území a tvrdě si své území brání), by tam předal vzkaz. Cestou Brokilonem s jednou dryádou, co ho vedla do středu, našel princeznu Ciri a chtěl ji vzít zpět do civilizace, ale dryáda to nedovolila a povedla je do středu Brokilonu, kde teprve bylo rozhodnuto, co se s Ciri stane. Tahle povídka se mi líbila asi nejvíc a klidně by mohla být i delší. Musím říct, že jsem si Ciri zamilovala. Opravdu se mi moc líbila.
VI. povídka - Něco víc
Geralt bojoval s nějakými příšerami a byl zraněn. Povídka pak vypráví o tom jak ho obchodník, kterého zachraňoval, veze do svého domu a Geralt cestou vzpomíná, co se stalo cestou na místo, kde bojoval. Ta se mi taky moc líbila.
VII. povídka - Epilog: Něco končí, něco začíná
Tahle povídka byla taky hezká, jen se bojím, že byla chyba jí číst, protože jsem nakoukla do té další knihy a zdálo se mi, že III. kniha povídce předchází. Takže už možná vím, co se stane, ale možná ne. Možná to další knize nepředcházelo, opravdu nevím. Takže já Vám ani nebudu říkat, o čem byla.
Tohle byl jen můj názor na knihu, každému se mohla líbit jinak. Takže pokud jste knihu četli, tak mi určitě dejte vědět do komentářů, jak se vám líbila.
To by bylo všechno kniha se mi moc líbila. Hodnotím ji 4/5 hvězd. Byly to povídky, které nemám ráda, protože se k nim neumím přinutit je přečíst, jsem ráda, že jsem si ji vzala do školy. A taky si nechávám hvězdu do zásoby, kdyby se i další knihy o Geraltovi, které už nebudou povídky líbili víc. Už se moc těším na další díl a doufám, že se mi bude líbit. Někde jsem četla, že je slabší, protože je to vlastně začátek románů o Geraltovi, tak snad se mi bude líbit a budu si chtít přečíst i další díly.
To už bude vše. Jestli jste dočetli až sem, tak Vám moc děkuji a obdivuji Vás. Těším se příště.